Velmi příjemné na mexické konferenci bylo, že přednášky neprobíhaly najednou v několika sálech. Odpadlo dilema, čemu dát přednost. Oceňuji také, že mnoho prezentací mělo jen 20 minut, alespoň to nutí přednášející ke stručnosti. A konečně — třetí den jsem prezentoval svou sbírku plakátů ze sametové revoluce.

Dvě dopolední přednášky se týkaly brazilské lidové písmařské tvořivosti. Priscila Farias k tématu přistoupila s vědeckou pečlivostí a analyzovala a klasifikovala nejrůznější nápisy na obchodech, směrovkách či poutačích. Podobně jako v jiných zemích Latinské Ameriky je zde stále živá písmomalířská tradice: tam, kde se v Evropě používají samolepicí fólie v Brazílii stačí štětec, fix či sprej. Crystian Cruz poté představil písmo Brasilêro, které vychází z tvarů ručně psaného písma typických pro Brazílii a oznámil přípravu opentypové verze s mnoha alternativními znaky a speciálními funkcemi.

Brasilêro

Gonzalo Garcia Barcha popsal vznik unikátní knížky, jakéhosi deníku či skicáku současného španělského výtvarníka Miquela Barceló. Skvělá prezentace o procesu tvorby náročné bibliofilské publikaci tištěné mnoha různými technologiemi od historických po digitální, o hledání vhodné formy, vazby, papíru či písma. Jedna z mála přednášek, která se zabývala písmem v kontextu grafického designu.

Krátkou, ale inspirativní prezentaci o návrhu písma, připravil rakouský typograf Wolfgang Homola. Jeho úkolem bylo připravit pro grafické studio Waltera Bohatsche písmo pro orientační systém budovy Arbeiterskammer ve Vídni. Homola detailně popsal tvorbu nového písma. Nejprve písmeno po písmenu shromáždil, digitalizoval a utřídil veškeré původní nápisy z verzálek, které v budově zůstaly a doplnil chybějící. Poté citlivě navrhl i odpovídající minusky. Vzniklo překvapivě kvalitní bezpatkové písmo, které sdílí určité rysy s Futurou či Avenirem, které se hodí nejen na orientační systém, ale skvěle obstojí i v tisku. Snad se dočkáme jeho zveřejnění…

Oficiální program skončil třetím dnem. Další dva dny pokračoval program ATypI přednáškami, workshopy a diskusemi na témata týkající se použití fontů na webu, nelatinkové typografie apod. A také debatami a večírky v přilehlých restauracích a barech, sledováním zápasů Lucha libre nebo výlety do okolí města.

Mexická konference ATypI se vydařila. Nádherné atrium historického paláce se 16 projekčními plátny přímo v centru města, vynikající přednášky, chutné obědy na terase s výhledem na Zócalo… Během konference jsem si nicméně kladl otázky, kam by se tyto akce měly v éře internetu ubírat. Určitě by se měl klást větší důraz na debaty. Nabitý mexický program probíhal téměř bez přestávek, na otázky z publika prostě nebyl čas. Je to škoda. Raději bych oželel některé přednášky, které jen shrnovaly známá fakta nebo informace, která může každý najít během chvíle na webu či na Wikipedii, aby zbyl čas na debaty. Zásadním smyslem konferencí ATypI je přece možnost potkat se s kolegy a diskutovat s nimi, ATypI by tuto diskusi mělo v příštích letech výrazně posílit. Budu se o to snažit.