Pokud textová část publikace „nebude procházet žádnou kvalitativní ani kvantitativní selekcí“, mám vážné obavy, že výsledkem bude segedínský guláš anebo takzvané pohádky ovčí babičky, jak se tady u nás říká. To mi nepřipadá jako moc dobrý nápad ani jako seriózní přístup k psaní o grafickém designu. Maximálně dají autoři škarohlídům a kritikům další munici.

Podepisuju Martina. Bez výběru, redakce atd. to ni nestojí za námahu. Snad každý zná, jak to dopadlo, když pejsek s kočičkou pekli dort…

Hned nazacatek se hodi rict, ze nikdo nikdy nestavi bazen pro neplavce. Domnivame se, ze kdo nema co rici, nebude travit volny cas, spisovanim textu (zadarmo) do nejakeho fanzinu. Samozrejme mnoho textu muze byt povrchnich, urazlivych a pod., ale i tyto texty chceme ukazat jako realny odraz skutecnosti. Muze tedy vzniknout jednotny dokument, kde budou za urcity casovy usek, zaznamenany vsechny reakce. I prave prislovecny art brut na poli textu o designu, muze byt ve svych fragmentech zajimavy. Oslovili jsme take vysokoskolske studenty teorii a domnivame se, ze jen maximalni svodobda prilaka co nejvetsi pocet prispivatelu. Mozna se jedna o zbytecny akademicky krok, jak overit hospodskou hypotezu o mizerne schopnosti psat texty o GD, ale jen VY prispivatele ji muzete vyvratit. V pripade, ze soubor bude fatalni nuda, budou mit vami zminovani skarohlidi padny argument a prestanou byt preci skarohlidy…
Pred nedavnem vysla pro mne kontroverzni kniha, shromazdujici ceska loga. I pres redakci a snahu o dustojnou vseobjimajici publikaci, vysel z meho pohledu pall mall. Treba se ukaze, ze anarchisticky pristup k vedeni redakce, bude mit podobny vystup. Cely projekt je treba vnimat jako pokusneho kralika, na kterem si muzem overit spoustu hypotez. Rozhodne se nebudem nakonci tvarit, ze vydavame reprezentativni murdc publikaci. Nejake best of na poli teorie, ale kompilat reakci za urcity casovy usek. Pokud se na to vsichni nevybodnou, treba muzem hledat hodnotu i v samotnem obsahu.

Martine & Jakube: tohle je ale přesně to škarohlídství, o kterém je tady řeč.

Lukáši: Přijde mi, že podceňujete náročnost kvalitního psaní. Pokud chci něco dobrého napsat, musím nad tím strávit dost času. A pak to přece nedám do nějaké polévky. Na druhou stranu je velmi sympatické, že zvete autory, aby přispěli, bez rozdílu. To časopisy obvykle nedělají. Předpokládají, že to je automatické, že kdo chce tak se ozve. Ne každý má ale takové sebevědomí. Takže se snadno objevují suverenní autoři, kteří ale píší nesmysly. Třeba objevíte nějaké nesebevědomé poklady.

Nakonec nejspíš dostanete vzorek studentských nebo dosud nepublikovaných prací nebo prací, které třeba oborové časopisy odmítly. To není samo o sobě špatné a těším se na výsledek, ale je potřeba si uvědomit, že výsledek nebude mít kompletní vypovídající hodnotu.

Myslím, že by pomohlo nějaké záchytné téma. Nevíte o čem psát, napište o: …
A jazyková korekce, aby se to dalo číst. Nelze spoléhat na to, že si to každý nechá zkontrolovat.

Je určitě spousta témat, o kterých se dá v grafickém designu psát. Mně trochu odrazuje minimální požadovaná délka 2500 slov. To platí bohužel i o termínu odevzdání… Předpokládám, že ke článku je možné zaslat i obrázky, které by s článkem byly následně publikovány?

2500 znaků, nikoli slov. To není moc. Spíš málo. To je asi jako váš článek na blogu Grafický slovník #1.

Zakladni pocet znaku neni prilis velky, ale muzete se v ramci svych schopnosti, nebo zvoleneho slohoveho formatu rozepsat i vice. Obrazove prilohy muzete samozrejme pouzit. Davidovi chci potvrdit spravnost jeho reakce. Autory jsou prozatim vetisnou studenti teoretickych oboru a texty nejsou nezajimave. Projekt komplexne muze, nabidnout po svem vyhodnoceni take zajimave statisticke udaje. Podobne projekty nejsou ani na ceske scene novinkou. Napriklad projekt BIGMAG, ktery uvidime letos na bienale, take micha hodne pestry gulas magazinu. Nebo projekt Petra Babaka „work from“ kde shromazdil na jedno misto ruzne kvalitni tiskoviny z ruznych casti CR. Udelat podobnou reserzi na poli teorie, nam tedy neprijde jako plytvani casem. Jinak souhlasim s tvrzenim, ze projekt samozrejme nebude mit kompletni vypovidajici hodnotu. Bude se jednat pouze o zaznam.

(offtopic?) proč vlastně tenkrát skončil blog ovšempozor? – něco podobnýho mi chybí a web Michala Rydvala DesignReader.org je už nějakou dobu under construction.. Jinak kdo je „škarohlíd“ se bohužel ukázalo v prvních 2 příspěvcích tady.. Sběr materiálu je myslím pro ČR ideálním způsobem – proto se tady taky točí trochu lepší dokumenty než hraný filmy, ne? Proč to tak je stojí za prozkoumání.

Souhlasím s Davidem Březinou a naprosto chápu proč něco takového chce Kolektiv dělat. A hlavně, až ta věc vznikne, tak se na ní můžeme podívat, a buď si říct:
a) je to sračka, nedá se to číst, uplná blbost atd
b) to je zajímavé
c) je to super

a každá z těch možností je přece relevantní. Pokud se sejdou jen texty od nýmandů a nikdo nepošle žádné kvalitní texty, přestože o projektu ví celkem dost lidí, tak to taky něco o naší designové scéně vypovídá. O nás samotných. A mě vůbec nevadí podívat se do toho zrcadla a říct si: je to sračka. Nebo naopak.

Lukáši, můžou se posílat i pojednání co už někde vyšla v tisku nebo online?

Lukáši, optimalni by bylo, uverejnit nevydane texty. Abychom informace nedublovali, nemluve o extremu, ze by nekdo poslal vsechny sve vydane texty za poslednich deset let.

Super, rozumim, byl to jen doplnujici dotaz :)

Omlouvám se, to jsem přehlédl — 2500 znaků je fajn. Možná něčím přispěji. :-)

Mějte mě klidně za škarohlída, protože jak slyším slovo „sběr“, vstávají mi hrůzou vlasy na hlavě. Rád vysvětlím proč.

Filipe Dědiči, dokumentární film nikdy nevzniká tak, že se posbírá materiál a všechen se uveřejní. Vždycky je nutné velkou část natočeného vyřadit, aby zůstalo to podstatné, zajímavé a přínosné. „Sběrem“ filmového materiálu se zabývají především studenti konceptuálních materiálů, kteří tak většinou zakrývají svou osobní nevyzrálost a bezradnost. :)

Já tyhle quasikonceptuální tendence v designu chápu. Je to asi legitimní způsob vyjadřování lidí, kteří mají pocit, že už tady všechno bylo a že udělat něco klasického a hrozně nudného (rozuměj — seriózní sborník textů o grafickém designu) není v módě. Nebylo by ale od věci uvědomit si, že mimo ČR už několik desítek let není v módě ani ten konceptuál. To, o co se zde snaží Kolektiv, mi připomíná neřízené hromadění slov, jakousi skládku textů, mezi kterými nejspíš budou užitečné postřehy, ale zadusí je plytké mudrování a absence zodpovědné redakce.

Na světě vychází tiskem tolik různých pitomostí, že bychom se měli zamyslet nad tím, jestli náhodou neprospějeme svému okolí tím, že se pokaždé, než něco vytiskneme, zamyslíme, jestli bude přínos hotové věci větší než vynaložený čas a prostředky. Já vám, pánové, upřímně přeju, aby se vám ten projekt povedl. Jestli bude výsledkem další zbytečnost, která bude sloužit jen pro lechtání něčího ega, tak z toho žádnou radost mít nebudu. Jen si nemyslím, že způsob, který jste zvolili, je adekvátní tištěnému médiu. Grafomanů bez sebereflexe je plný internet. A měli by tam zůstat.

Skladka textu, nezni spatne. Argumenty ktere nas vedou k tomuto kroku, jsem popsal jiz v predeslych prispevcich. Martine jde nam take o statisticke informace, ktere muzeme takto ziskat. Vydat knihu serioznich textu, klidne muzete. Bohuzel mne to neprijde zajimave. Projekt vznika take jako skolni semestralni ukol, takze tato forma experimentu s vysledkem daleko mene jasnym, mne zajima vic. Mohli jsme oslovit cleny do redakce, sehnat penize na jejich honorare, hodiny se dohadovat nad tim, zda ten ci onen text je zajimavy. Tuto fazi obchazime a zajima nas spise konecna prace s texty. U cloveka, ktery se zabyva hlavne praci s pismem a tvorbou publikaci, mne zarazi mala fantazie, jak muzem i s odpadovymi texty nalozit. Mohou tvorit jakousi ilustraci k textum pro nas zajimavejsi. Tato metoda je mozna daleko efektivnejsi, nez hodiny mudrovat nad texty a platit porotu. Publikaci to muze vtisknout i zajimave graficke tvaroslovi. Co je ci neni v mode mimo CR, je asi ten nejpozerstejsi argument, jaky muzete pouzit. Pravidelne publikujeme v zahranici a nemam vuci pohledu na zapad zadny mindrak, abych delal co zrovna frci… V tom co pisete Martine vidim plno saloniho intelektualstvi, ktere je mi odporne.

(analogií na dokumenty jsem chtěl zdůraznit, že dokumentarista nijak nezasahuje do dění, který zaznamenává – což u souč. dokumentů není vždycky pravidlem – a hlavně nemůže nikdy realitu napodobovat, falšovat, tedy zapojit herce – to sem chtěl říct. no a filmová postprodukce je v tom případě víc podobná k sazbě textů v indesignu, potažmo stříhání ve střižně, ne? ale to je salónně řečeno otázkou sémantiky) těším se na výsledek!

Lukáši, já tomu nerozumím. Ve své výzvě tvrdíte, že vám jde o teoretickou reflexi grafického designu, teď to vypadá, že zaslané texty budou jen jakousi makulaturou. Výše nastíněným způsobem sběru NIKDY nezískáte jakoukoliv cennou statistickou informaci. To byste museli posbírat všechno, co za dané období vzniklo. Na to, abyste si stanovili nějaká (jakákoliv) kritéria pro zveřejnění textů, nepotřebujete peníze. Ani se nepotřebujete hodiny dohadovat nad tím, který text je zajímavý — to člověk s konkrétní vizí ví hned, dopředu, je to nedílnou součástí konkrétního zadání. Vy žádné zadání nemáte. Kdo tady, prosím pěkně, mluvil o nějaké porotě?

Ten rádoby konceptuální přístup, který prezentujete, je s prominutím bohapustá lenost. Je jednoduché říct, že nejsou žádná pravidla, protože to nedá práci, nevyžaduje to od vás žádnou intelektuální činnost. Třídit texty, komunikovat s autory a dělat rozhodnutí, to je zkrátka moc pracná a únavná činnost, která vás nebaví. Viděl jste už sborník poezie, který vznikl tak, že se sesbíraly texty a bez redakčního výběru se uveřejnily? O čem by takový sborník vypovídal? Dělají se konference o grafickém designu tak, že se vyhlásí termín a čeká se, kdo se přihlásí s příspěvkem? A jaký má taková konference smysl? Je svoboda zárukou kvality?

Rád zůstanu salonním intelektuálem, pokud to znamená, že se budu vymezovat vůči lenosti a povrchnosti.

Salonnim intelektualem jsem vas nazval, protoze argument: Toto uz na zapade nefrci, je jeden z nejporvrchnejsich. Take vami navrhovany postup neni o mnoho pracnejsi. Sehnat emailove adresy jiz respektovanych a etablovanych teoretiku a pozadat je o spolupraci, zabere maximalne stejnou dobu, jako poprosit blogy a vysoke skoly o vyveseni inzeratu. Take zadani je myslim jasne. Napsat text na minimalne 2500 znaku o GD. Je to pro vas nepochopitelna sifra? Jiz v minulem prispevku jsem psal, ze prohlaseni o vytisteni vsech textu, neznamena, ze je nebudeme v posledni fazi tridit graficky, ale primo v publikaci. Podsouvate mi neco, co jsem neprohlasil. Tesime se prave na vymysleni ruznych systemu jak od sebe texty delit a pod. Zachovat citelnost vsech textu, ale s nekterymi pracovat spise jako s ilustraci atd. To mi prijde jako zajimava vyzva. Stale mne take napada analogie na projekty typi BIGMAG a pod., ktere proste seberou vse co vznikne a ukazou realny zaznam. Nic povrchiho na tom nevidim.

Martine, tady jsem na straně Kolektivu co se týká faktu, že nerozumím že si neumíš představit, jak taková publikace může dopadnout.
Nechci tu spamovat diskuzi svýma výtvory, ale přikládám můj projekt, který jsem vytvořil asi před rokem a kousek.
Když skončil redesign České televize, tak jsme posbíral veřejné diskuze především z nedesignových serverů kde běžní lidé řešili úroveň redesignu.
http://www.parasite.cz/CT_redesignbook.pdf

Namám teď u sebe na disku finální verzi knihy, avšak ta se od tohoto PDF liší jen v předmluvě a předělových listech, obsah je úplně stejný.

Knihu jsem koncipoval tak, aby vypadala jako ty diskuze, je zachováno vlákno diskuze a návaznost příspěvků. Dále jsem si pro sebe zvolil jednoduchý klíč: stránky kde se objevili především pozitivní reakce jsou modré, negativní červené, a neutrální bílé.
Dále jsem podle vlastního rozpoložení pomocí velikosti textu upozorňoval na texty které se mě zdáli obvzláště lahůdkové.

Příjde mě, že je to velmi podobný způsob vytvoření tiskoviny, sice mnohem méně variabilnější než co připravuje Lukáš z kolektivu, ale co se „skládky textu“ a jejím následným vytištění týka, je to myslím naprosto přesně stejné.

Zajímalo by mě, jestli ti to vlastně příjde také jako práce která vypovídá o mé lenivosti a povrchnosti?

Lukáši V., tvůj projekt je přece něco úplně jiného. Ty sis na začátku nevytyčil ambici „měnit situaci“ v psaní o grafickém designu, kdy „z toho mála většina píše jen proto, že není nikdo povolanější“. (Mimochodem, tuhle větu mi prosím někdo vysvětlete, já jí nerozumím.) Nesnažil ses zjišťovat, jestli lidi o designu umí (neumí, chtějí, nechtějí) psát. Udělal jsi takový „študácký“ projekt — míněno v dobrém. Posbírals výblitky z internetu a poskládal z nich záznam. Něco, co budou číst asi jen masochisti, ale je to přece jen jakýsi doklad jedné kauzy a částečně i jedné doby.

Projekt Kolektivu chápu jako něco mnohem ambicióznějšího. Autoři tvrdí, že jim jde o reflexi, současné dění, teoretické zázemí. To jsou úplně jiné cíle, ta slova působí, že jsou míněna vážně a poctivě. Z následné diskuse mi vyplývá cosi jiného.

Lukáši (Kolektiv): Zdá se, že si stále nerozumíme. Mně je vážně úplně jedno, jestli budete oslovovat školy, blogery nebo zavedené autory. To je čistě vaše věc. Nemám absolutně nic proti tomu, aby dostali příležitost lidi, kteří chtějí psát. Je mi fuk, jestli někomu budete platit, nebo nebudete.

Problém 1: Stačí jen napsat text (min. 2500 znaků) na téma související s grafickým designem. To není žádné konkrétní téma. A vůbec, dost opatrně bych používal slovo zadání. Podle mě totiž tohle žádné zadání není.

Problém 2: Uveřejníme všechno. Chce se mi trochu smát a trochu brečet. Vyhlásím veřejnou grafickou soutěž na logo Zoo Praha. Uveřejním všechno. Čeho tím dosáhnu? Dostanu přehlídku (desítky, stovky) ilustrací a obskurností. Každý je najednou designér. Jak to vypovídá o českém grafickém designu? Nijak. S Vaším projektem je to podobné, jen máte to štěstí, že lidi jsou línější psát než kreslit. Možná dostanete dobré školní texty, které by jinak zůstaly nevyužité. To je v pořádku. Ale nijak mě to nepřesvědčuje o tom, že má význam uveřejňovat VŠECHNO.

Problém 3: Lidé jsou žádáni, aby poslali texty. Teď se ukazuje, že z některých textů bude vlastně spíš ilustrace. Kam se poděla ta objektivita, zájem o statistiku? Když chcete uveřejňovat všechno, proč budou někteří autoři upozadění? Nerozumím tomu a slovo výzva považuji za prostou floskuli.

Ad Bigmag: Na webu se dočítám, že „databáze sleduje nekomerční časopisy“. Nesbírá všechny časopisy nebo všechny společenské (umělecké, hudební) časopisy. Kam se poděla Tina? Bravo? Bigmag opravdu má nějaké (byť diskutabilní) téma, zadání; snaží se reflektovat nějakou výseč dvacetileté kultury. Opakuji, že vy žádné téma nemáte.

Filip Blazek ve svem uvodnim textu pise, ze hledame cestu jak zmenit… Ja jsem ani jednou nenapsal, ze chci neco menit, ale mapovat, sbirat, atd. Kdyz si toto uvedomite, zadne dalsi argumenty nejsou potreba. V tom si asi nerozumime a psal jsem to hned nazactku. Nebudeme se tvarit, ze vznika reprezentativni dokumnet Best of Teoretici ceskeho designu. Opakovani, ze nemame tema taky nechapu. Graficky design je obrovske tema! Muzete psa o typografii, udelat rozhovor s designerem, zabyvat se trendy v GD a desitky dalsich moznosti. Je to zamerne otevrena vyzva…

Martine, já jsem spíš reagoval na to, co jsi psal o lenosti a povrchnosti ve smyslu přístupu k té věci. Ale odpovědi jsem se od tebe nedočkal.
Mě nevadí, že nevidíš v tomhle projektu téma, zadání a vlastně i smysl takového počínání. A vlastně se mě i zdá dobré, že si to tady takhle rozebíráme. Ale to napadnutí, že jde o bohapustnou lenost mě od tebe prostě mrzí. To se mě zdálo už celkem mimo a proto jsem dal ten svůj příklad. Protože vím, že o lenosti se mluvit určitě nedá.

Také přihodím něco do mlýna:

1) Kdysi kdesi proběhl takovej pokus (a pak byl mnohokráte zopakován s tím samým výsledkem) – určitá skupina lidí dostala nějaký úkol (je opravdu jedno jaká a jaký). Účelem pokusu bylo zjistit, jak ovlivňuje výše odměny finální výsledek. Velmi zajímavé bylo to, že čím byla odměna vyšší, tím horších výsledků bylo dosahováno. Nejlepší výsledky pak naopak pramenily ze situací, kdy odměna byla nízká či žádná – tedy z důvodů, jež nepředpokládali alespoň materiální profit. A to samé platí, pokud je pro zpracování úkolu volnost (resp. je definován velmi široký rámec). Pár příkladů: Linux, Skype, Facebook, Twitter, Google, OpenOffice, Firefox… atp. Takže já naopak čekám, že ti, kterým je nic málo, se nebudou obtěžovat a zbude místo na upřímné myšlenky.

2) Je-li dáno téma psát o grafickém design, bude toto zpracováno z 95—100 % lidmi, kteří s ním mají něco společného (už jen proto, že ti ostatní si do 30. nestihnou udělat na problematiku ani názor). A pokud kucí z Kolektívu říkají že: „…jde o reflexi…“, pak o reflexi půjde – a předpoklad, že to budou hovadiny, je strach z toho, že to vlastně hovadiny už teď sou. Někde v těch hlavách. Což de facto Martine tvrdíš a jen dáváš za pravdu oné reflexi na kterou si všichni budeme – a to jestli chceš nebo nechceš – počkat.

3) Svobodná možnost vyjádřit se může přimět některé se takto vyjádřit poprvé – a zjištěním, že píšou hovadiny můžou korigovat svůj názor… nebo naopak si uvědomí plytkost svého dosavadního počínání a dají se na dráhu psaní.

–

Já sem si všiml (třeba na diskuzích UGD), že existují typy lidí, kteří musí všechno korigovat, do všeho vkládat řád, škatulkovat, redigovat, směřovat a selektovat, aniž jim dochází, že tak jenom do všeho „dávají sebe“.
Ono je to jako bát se svobody jen proto, že tato ukazuje obě stránky věci. Nekvalita (zlo) je nutnou součástí kvality (dobra), neboť tato (toto) zaujímá „v prostoru“ veškeré zbývající místo. A naopak. No a dohromady pak (logicky) dávají celek. A na ten je třeba se dívat – jinak bys přeci viděl jen část.

A jeden dotaz na Kolektiv:
Bude to mít jazykovou korektůru?
Myslím co se pravopisných chyb týče.

cau skakalo, bude to mit jazykovou korekturu. Nikdy jsme netvrdili, ze pujde o nejaky pseudo punk. Jen, ze zverejnime vsechny texty.

Skvělý projekt, jsem moc zvědavý na výsledky. Rád bych se zapojil, ale sám se necítím dost fundovaný na nějakou objektivní kritiku, pár článků jsem napsal v angličtině, ale jednalo se především o tutoriály. Vzhledem k tomu, že moje aktivity jsou většinou internetové, zaujala mě jedna věc, respektive už dlouho to tak po očku sleduji, možná se mýlím. Drtivá většina kvalitních designerů v ČR cílí do zahraničí. Což dle mého názoru odráží současný stav grafického designu v ČR, ve světě jsou prostě zvyklí na vysoký standard za adekvátní odměnu, u nás to tak zatím není… když si k tomu přidám pár posledních výsledků výběrových řízení na loga či vizuální styly… no hele hned jsem si vymyslel téma :-)

Na otazku pana Filipa Dedice (at uz je myslena jakkoliv), proc skoncil blog ovsempozor.cz odpovidam; ze z nedostatku energie jeho autoru pokracovat dal v takovem formatu.
Aktivita studia Kolektiv si, kdyz uz nic jineho, zasluhuje sanci. Osobne vam, mily Kolektive, radim se na tyto ‚recenze‘, ktere se objevily pod vasi vyzvou (a ktere rozebiraji neco, co jeste ani neexistuje) zcela vybodnout a dotahnout projekt podle vasich predstav. Je zrejme ze se zajem teoretiku o graficky design nepodarilo vzbudit generaci kolem casopisu Deleatur ani nam svym skromnym ovsempozor.cz blogem a nejak se to nedari ani ted. Ojedinele pokusy o teoreticke texty reprezentuji tak specificke problemy a temata (at uz ti kdo je pisi jsou vyznavaci gaucove estetiky, knihomoulove, ci strazcci verejneho vizualniho poradku, a nebo proste reptalove vseho druhu), ze zajimaji jen tu hrstku z okruhu jejich pratel. Pokud vase kompilace bude peclive pripravene a konstruktivni cteni, ktere bude co nejvice otevreno smerem ke svetu mimo hranice oboru — mate vyhrano. A ja se do vas s gustem pustim, az to budu mit (vyjde-li to) precteno. Mnoho stesti! RP

mne uz michal soapem kdysi davno presvedcil, ze se da uvarit zajimava krme ze zdanlive ruznorodych prisad. verim, ze to zas namichate chutne. drzim palce,

Zaujíma ma ako dopadla výzva Kolektivu…Podobný problém treba riešiť určite aj na Slovensku…

Pane Huňady, mě by to taky zajímalo. Buď se ke mně informace o vydání oné publikace nedostala, nebo nikdy nevyšla, o čemž jsem přesvědčen. Zkuste se poptat autorů.