Písmo

K’09 – současná azbuka

Pod názvem K’09 uspořádala ruská písmolijna ParaType na počest třísetletého výročí typografické reformy Petra Velikého mezinárodní soutěž moderní azbuky. Z 234 přihlášených písem ze 13 zemí vybrala porota 23 projektů, kterém udělila diplomy; 6 cen udělila i písmolijna ParaType.

Porota rozhodovala ve složení Vladimir Yefimov (ParaType) – předseda, Yuri Gordon, Alexander Konoplev, Artemy Lebedev, Vladimir Muzychenko, Tagir Safayev a Maxim Zhukov.

Azbuka v posledních letech zažívá boom, a to zdaleka ne jen zemích, kde se azbukou píše. Jak je patrné z následujícího seznamu vítězů, autoři oceněných fontů pocházejí i z USA, Řecka, Německa a dva jsou dokonce z České republiky. Z vítězných návrhů je ale patrné, že současná azbuka neprodělává téměř žádný vývoj. Až na naprosté výjimky zde nenajdete pokusy o inovace, dalo by se říci, že autoři vlastně jen aplikují určité stylistické principy známé z moderních latinek na azbuku. To je samozřejmě v pořádku, azbuka si zaslouží kvalitní novinová, časopisová i titulková písma. Výrazně to ale ztěžuje hodnocení písem, neboť je můžeme posuzovat pouze na základě proporcí, stylové jednoty či technického zpracování, nikoli proto, že by byla objevná.

Neacademia

Neacademia

Potřeba experimentovat a inovovat tvary jednotlivých znaků je v tvorbě latinky přítomná po celé 20. století, mezi ruskými designéry je jakákoli odchylka od existujícího tvarosloví tabu. Z celé kolekce např. pouze jediné písmo DR_Krokodila Ukrajince Dmitriye Rastvortseva nabízí volitelně tvary některých znaků preferované v Bulharsku a jen naprostá menšina vítězných návrhů prezentuje alternativní formy srbské azbuky. Rusové se při hodnocení kvalit bulharské azbuky nedokáží odpoutat od iracionálně nacionalistického vnímání historie cyrilice a o jakýchkoli bulharských inovacích mluví s hlubokým opovržením. Kde jinde by však mělo dojít na experiment, hledání inovativních řešení než právě v mezinárodní soutěži. Možná k tomu ale došlo a podobná písma byla prostě diskvalifikována. Jediným skutečným experimentem v celé kolekci je tak Moyenage Františka Štorma, soudobá interpretace lomeného písma aplikovaná drze i na azbuku.

V kategorii titulkových písem zvítězila písma P22 Allyson Pro (Paul Hunt, USA), Beetlejuice Script, Praline (Ilya Ruderman, Rusko), Belladonna (Alexandra Korolkova, Rusko), Bender (Oleg Zhuravlev, Ivan Gladkih, Rusko), PF Champion Script Pro, PF Goudy Initials Pro + PF Goudy Ornaments (Panos Vassiliou, Řecko), Epiphany, Fry (Oleg Macujev, Rusko), Gosizdat New (Innokentiy Keleynikov, Rusko), DR_Krokodila (Dmitry Rastvortsev, Ukrajina), FF Mister K (Julia Sysmäläinen, Jürgen Sanides, Německo), Tsar Saltan (Alexander Kokorin, Olga Chekina, Rusko).

Jediným vítězným zástupcem kategorie textových písem se stala Novinka (Sophya Safayeva, Rusko). V sekci textových a titulkových písmových systémů bylo výherců pět: Best Life Serif (Ilya Ruderman, Yury Ostromentsky, Rusko), Big City Grotesque (Ilya Ruderman, Rusko), Gross Kronst/Gross Kunst (Kyrill Sirotin, Rusko), Neacademia (Sergei Egorov, USA) a Solution (Artyom Utkin, Rusko). Písmové superrodiny mají tyto vítěze: PF Centro Pro (Panos Vassiliou, Řecko), Leksa (Alexandra Korolkova, Rusko), Moyenage (František Štorm, ČR), Susan Family (Manvel Shmavonyan, Arménie).

skolar

Skolar Pro

Zvláštní cenu společnosti ParaType udělili její zástupci titulkovému písmu Alfavita (Valery Golyzhenkov, Rusko), textovým písmům Chift (Vasily Biryukov, Rusko) a Kuzma (Anton Geroev, Rusko) a písmovým systémům textových a titulkových písem Apriori (Vera Evstafieva, Rusko), Ladoga (Viktor Kharik, Ukrajina) a Skolar Pro (David Březina, ČR).

www.paratype.com/k2009

6. 10. 2009 Filip Blažek
Sdílet na Twitter   Sdílet na Facebook   Sdílet na Del.icio.us

Komentáře (4)

Děkuju za zmínku o Skolarově úspěchu. Ve výsledné podobě Bulharštinu určitě podporovat bude.

David Březina davi.cz
6. 10. 2009, 14:17

There’s a wealth of information here. Thanks! I’ll be back for more.

ofigennoe.ru ofigennoe.ru
11. 10. 2009, 18:06

Thank you for your comment, Filip!
I want to explain some things about modern Cyrillic, in order our type designers not look like conservative nationalists.
At first, about innovations. For us, as a Cyrillic readers and designers, such fonts as Beetlejuice Script by Ilya Ruderman or Apriori by Vera Evstafiva look very experimental, we have never had such letterforms in our alphabet. May be for Latin people it seems as a stylistic copy of Latin forms, but for us it is really innovative. More over we have much less good fonts than Latin people, so designing type we should think more about functionality than about innovations. For example, Russian graphic designers have a shortage of quality text typefaces and even results of this competition look for them very innovative (you can read about it in this blog: http://eg-design.livejournal.com/21660.html, sorry, only in Russian).
Of course I agree with you that Moyenage by František Štorm is excellent experiment, I love it as a type designer, but as a graphic designer I see that some forms of Cyrillic signs are almost illegible. So, it may be a cause of lack of success on a Cyrillic type market.
As for attitude to the Bulgarian Cyrillic, I can say about my opinion (may be it coincide with opinions of other Russian type designers). I think, that Bulgarian Cyrillic is rather constructed alphabet and it doesn’t come from vivid handwriting or any calligraphic style. Therefore these forms have nor future. As opposed to this, many of Cyrillic type designers, especially in Ukraine (unfortunately they didn’t take part in Paratype competition mostly because of politic reasons) try to based their types on handwriting styles (old or modern). Cyrillic festival (http://www.cyrillic.org.ua) is devoted to these problems. And results of such efforts you can see for example in type works of Andrij Shevchenko (http://andrij.com.ua/type/).

Oleg Macujev omtype.com
13. 10. 2009, 09:43

Ještě si dodatečně dovolím připojit pár poznámek. Některé jsem psal již dříve Filipovi emailem a na některé jsem si musel přijít teprve nedávno při rešerších bulharské stylistiky.

Předně, ohledně inovace v latince: Latinka se strukturálně od 15. století skoro nezměnila. Tvrzení, že by se potřeba inovovat a obměňovat latinkové tvary nějak zásadně v minulém století (ve srovnání s předchozími) projevovala, se mi nezdá platné. Tedy až na experimenty Bauhausu (např. Bauer) a modernistů obecně (např. New Alphabet Wima Crouwela), které byly zavrženy. Z praktických strukturálních úprav mne napadá jen vespod zahnuté malé –L– Edwarda Johnstona, které je ještě dnes diskutabilní, a větší prosazení velkého –M– se skloněnými vnějšími tahy. Možná též velké –J– bez spodního dotahu, ale to je rovněž diskutabilní. Jinak se veškerá inovace v textových písmech soustředí okolo vypouštění různých zakončení nebo zajímavé modulace. Z tohoto pohledu není Cyrilice/azbuka o nic konzervativnější než latinka. Možná naopak experimentuje o to víc.

Inovace nebo objevnost, tak, jak ji známe z grafického designu, prostě nemá v písmařině místo. Má zde polohu daleko jemnější. Cokoliv poutá pozornost (a to objevnosti z definice dělají), ruší čitelnost. Zásadní je tedy otázka, zda je soutěž určena k nalezení prudce nezvyklého přístupu k písmu (experimentu) nebo k objektivnímu ocenění kvality. Mně z předchozího vyplývá, že jen ta druhá možnost dává smysl.

Z mých nedávných studií tzv. „bulharské cyrilice“: nejedná se (tak jako v případě srbských nebo ukrajinských znaků) o tvarosloví pevně zakotvené v jazyce nebo tradici. Bulharské tvary (dle mého dojmu prosazované hlasitou skupinou designerů na nejrůznějších typografických přednáškách) nejsou standardem. Dokonce se zdá, že se jedná o poměrně nedávný vynález (ca 100 let starý). Bulharština běžně využívá cyrilici s ruskými tvary a nijak tím netrpí. To je také důvod proč velcí vydavatelé písem (Adobe, Microsoft) bulharskou stylistiku vynechávají. Naprosto souhlasím s Olegem, že se jedná o abecedu konstruovanou a umělou. Jen emotivně dodám ošklivou a špatně promyšlenou inovaci.

Možná jsem si prošel nedostatek zdrojů, ale dosud jsem nenarazil na dobré provedení bulharské stylistiky v serifovém písmu. Jedná se jen o pokusy. Navíc pokaždé jinak. Tedy až na nedávno vydanou Austin Cyrillic od Commercial type, která se mi zdá velmi povedená. Rád uvítám odkazy na další kvalitní příklady.

David Březina davi.cz
29. 1. 2010, 13:55

Vložit komentář




Autor

Filip Blažek

Spoluzakladatel časopisu TYPO, grafický designér ve studiu Designiq, pedagog, spoluautor knihy Praktická typografie.