Grafický design je růstem stromu
Úžasně otevřená diskuse o stavu grafického designu v České republice. Padl zde názor profesionálního grafika, padl zde názor i známé ikony a pedagoga — myslím, že by nyní měl padnout i názor někoho z mladší generace a mít tak splněné celé spektrum názorů.
Poznámka redakce: tento text nám zaslal Garcy jako reakci na články Filipa Blažka a Alana Záruby (a s nimi spojenou diskusi), avšak s tím, že ho můžeme publikovat pouze pod pseudonymem. Rozhodli jsme se mu vyhovět. Text ponecháváme v původní podobě bez redakčních úprav a korektorských zásahů.
Jak již bylo zmíněno, spousta lidí svádí současný stav GD v ČR na školství a studenty. Nechci však jen reagovat a odpovídat na vodítka zmíněná v článcích pana Blažka a pana Záruby, chci uvést vlastní perspektivu. Grafický design v ČR je v situaci, kterou si někteří uvědomují, jiní ne, některým je jedno — ale to hlavní — každý ji vnímá jinak. Každý situaci svádí na něco jiného — jde o generační rozdíly, rozdíly ve vnímání estetiky, ale i historie, použitých prostředků, rozpor mezi grafikou a uměním a spousty dalších faktorů.
Jeden z faktů je takový, že kvalitních grafiků je v této zemi málo, komunita je poměrně úzká, její členové se navzájem znají a dostat se na příčky známých jmen není úplně jednoduché — dostat se do onoho úzkého kruhu. Tato generace v podstatě diktuje tempo onoho profesionálního grafického designu, přičemž má právo kritizovat jiný, nekvalitní, GD. Názorově mi však přijde, že se tato skupina točí v kruhu. Volá po pokroku a zlepšení situace, ale nevnímám nějaký aktivní boj o zlepšení, nebo snad pokrok u samotné „špičky“ GD v ČR. Tempo stagnuje. Sem tam se najde někdo, kdo se kriticky ozve, avšak až když se něco pokazí, až když někdo vyhraje soutěž špatným vizuálem, ministerstvo vypíše špatně zadanou soutěž apod. — do té doby většinou všichni mlčí. Je zde naprostá absence teoretiků GD, nějakých směrovatelů a filosofů tohoto oboru. Když by se teď dal zastavit čas, co bychom viděli? Několik „starších“ grafiků, kteří již mají své jméno, momentálně se ozývající proti některým chybným věcem v oboru, mající svůj styl, své zázemí, a někteří z nich se situací spokojeni jsou, jiní ne. Pak zde máme generaci mladší — většinou studující, snažící se ve většině případů zuby nehty odlišit, vymanit se ze stylu oné české špičky, vnímat zahraniční tvorbu, přinést něco nového — některým se to daří, jiní si pouze myslí, že to dělají, hodně mluví, ale skutek utek. Je třeba si ale uvědomit jednu věc — kdo jiný má změnit poměry, nebo úroveň GD v ČR, než právě mladší generace? Může to snad změnit někdo z oné generace starších? Že se ráno probudí a najednou prásk, začne přemýšlet úplně jinak a začne tvořit naprosto výjimečně a pokrokově? Tvořit určitě jinak ze dne na den nemůže — jeho role ale musí být v jeho zkušenosti, v jeho věku, v jeho ostřílenosti — v jeho schopnosti vytvořit základy a zázemí pro onu nastupující generaci, vítat její nový pohled, ne se ji snažit znemožnit a špinit, podrážet ji nohy. Má být základním kamenem, na kterém budou další generace stavět. Odrazovým můstkem.
Ročně ze škol grafického zaměření vyjde mnoho grafiků. Někteří smutní, že jen velmi malé procento je skutečně kvalitní — jak jinak by ale tomu mělo být? Není výjimečnosti bez průměrnosti. Kdyby ročně ze škol vyšlo tisíc skutečně špičkových grafiků — znali bychom vůbec někoho? Kdo by z nich byl vlastně výjimečný, kdo by se vymykal, když bychom měli desítky a stovky stejně kvalitních, kdo by si získal jméno a dokázal by obor někam posunout? Bylo tomu snad v historii jinak? Já jsem rád za to, že je spousta nekvalitních lidí, jsou jako listy stromu. Strom, majíce tisíce listů, roste právě jen díky nim. Kmen by bez listů nepřežil… listy nakonec oschnou, odpadnou, za rok narostou nové — není tomu v GD stejně? Díky těmto tisícům ale kmen sílí, roste. Je schopný se prodrat do závratných výšin. A neměl by být kácen. Je to souboj o světlo. Starší generace grafických designerů je v roli lesní půdy — stromy bez ní nepřežijí, a ona je stromy vyživována. Symbióza. Přesto tomu tak v ČR není. Je vždy snazší se proti něčemu vymezit, než utvořit zcela nový názor. Je snazší ničit, než budovat. Je snazší se ptát, než odpovídat.
Jinou kapitolou je vztah kantor vs student. Lidé nestudující pro grafiku žádnou školu často používají větu „škola talent nenaučí“. S tím já ale souhlasím. Je však naivností za tento výrok dodávat „proto školu nepotřebuji“. Škola skutečně nemůže být továrnou na kvalitní lidi, není schopná dát součásky dohromady a vytvořit rychlý vůz, jeden za druhým a s nimi vyhrávat okruhové závody, doma, i ve světě. Školství ale má důležitou polohu utvoření a formování onoho talentu. Talentovaný člověk bez dobré vysoké školy je jakýmsi polotovarem, je přísadami pro něco většího. Každý talentovaný člověk, pokud je opravdu kvalitní, má kapacitu na to, se dostat někam dál. A právě k tomu mu dle mého názoru škola pomůže. Využije všech jeho přísad a dokáže z něj uvařit něco jedinečného, vychovat ho, pomoci mu. Je přece zcestné házet situaci školství na pedagogy, ze právě kantor nedokáže „vytvořit dobrého grafika“ — dobrý grafik se musí vytvořit sám. Škola dává možnosti — možnosti setkávat se s kvalitními lidmi, se starší generací, která nechce kácet, ale je onou živnou půdou, získávat kontakty a rozhled, získávat sebevědomí. Pro člověka bez grafické střední školy je české vysoké grafické školství říší sedmi divů. Bez vystudování jediné grafické školy může být samouk velmi kvalitní, přesto má mezery — a i kdyby si mezery nepřiznal — díky škole mohl být v tento okamžik stále zastaveného času někde mnohem dál. I sebevětší talent, bez jakéhokoliv studia, naprostý samouk, může vytvářet nadčasové věci — které mu však ostatní pošlapou, často ukončí jeho cestu. Díky škole může ve své tvorbě pokračovat, navíc se zpětnou vazbou těch, kteří již něco dokázali. Utvrdí se ve znalostech písma skrze výuku těch nejlepších typografů, vlastníma rukama si vyzkouší sítotisk, načichá se v ofsetové dílně. Background mu utvoří znalost dějin umění, diskuse s odborníky na rozličné problematiky. Kde by takové vlastnosti získal sám? Je v této roli snad školství zbytečné? Troufám si tvrdit, že nikoliv. Znovu ale musím zopakovat, že škola není fabrika a i přes všechny možnosti, které škola může studentovi dát, jej bez talentu, zájmu a píle dobrým grafikem neudělá. A současně je nutno podotknout, že ne na každé škole může být situace růžová.
Není ale právě oním hybným momentem ta rebelie, jakási vnitřní nespokojenost, stávající se motorem všeho snažení? Vůle něco dokázat? Přinést do GD něco nového, vytvářet takové věci, jako nikdo předtím? Respektovat historii, ale nevázat se na ni, vědět o ni, ale nekopírovat ji? Co bychom byli bez pokroku v minulosti. Proto bych rád znovu vyzval k odhození té roušky nedotknutelnosti a povýšenosti — proč nepomoct těm, kteří nastoupí, kteří mají tu moc nakonec utvořit novou generaci a nový stav GD. Kopáním do nich nikdo ničemu nepomůže.
I přesto zde mnoho věcí chybí — což by ale neměl být předmět lítosti a pláčem nad rozlitým mlékem. Vždyť je to úžasné, že zde něco chybí — a když si to dokonce někdo uvědomí a pojmenuje, co mu zde chybí, je to jako uvědomnění si sebe sama! Volal bych sláva, je zde málo grafických skupin, je zde málo knih, málo teoretiků, sláva! Spousta mezer! Tak je pojďme zaplnit! Najde se někdo takový? Člověk, který nadává, že zde nevychází publikace o grafice, ale přesto neudělá nic, aby nějaká vznikla? Myslí si snad, že oním nadáváním nějakou vytvoří, že spadne z nebe jako mana? Jak jsem ale již zmínil výše — stejně díky za tyto lidi. Díky nim se může najít tolik výjimečných lidí, kteří se rozhodnou ony vyjmenované mezery zaplnit. A oni sami pak můžou brečet nad něčím, co může zaplnit zase generace nastupující. Krůček po krůčku, další generace se musí opřít o to, co zde již je, ne začínat znovu a znovu a znovu a znovu.
Je potřeba diskutovat, ne odmítat. Lidé se přirozeně bojí něčeho nového. Nového názoru, nového stylu. Všechno nové bylo v historii odmítáno a pošlapáno. Někteří často nevidí přes roušku vlastního ega a nedovolí nějaké vznikající kvalitě růst. Ta diskuse je zde potřebná, zamyslet se nad tím, zda nemá druhá strana v něčem pravdu, najít tu rovinu mezi tím, kdy druhý (často klient) něco nesmyslně žádá a jeho názor je zcestný a mezi tím, kdy přece jen může mít pravdu, i za cenu snížení našeho ega jeho pravdu uznat a někam se posunout.
Žijeme v nové době — našemu oboru říkáme grafika, protože prošel přirozeným vývojem, každý dnes máme počítač, který přebírá naprosto dominatní postavení v oboru grafiky, respektive v grafice, ke které jsme si přidali ono moderní slovo design — grafický design. Já ale věřím tomu, že grafika dělaná před 50 lety, je stále předvývojem současného dění. Znovu opakuji, že je to nutný základ, to vědomí nějaké historie, kterou bychom však neměli slepě kopírovat. Grafika může být tvorbou v počítači, i tvorbou ruční a já osobně vynáším do nebes grafiky, kteří jsou schopni tyto metody kombinovat. Tvorba by často měla v počítači končit, nebo vůbec nezačít. Stále je to však grafika. Grafika je schopná být uměním. Grafika jako taková přece není jen služba — když malíř namaluje obraz, sám, ze své vnitřní vize, nálady… pak je označen za umělce. Když grafik ze svého vnitřního nutkání udělá pro sebe plakát, trháním papíru, vylíváním inkoustu, jeho skenováním a finišováním v počítači… pak snad dělá službu? Nerozumím proto lidem, kteří kategoricky odmítají grafiku jako umění. Může přece být obojím, i službou, záleží na konkrétním tvůrci. Studovat historii a poučit se z ní, holdovat českému (a polskému) unikátu ve formě filmových plakátů, kdy byla grafika skutečně nepopíraným uměním. Není odmítání umělecké funkce GD pliváním na tuto památku?
Grafika je mořskou hladinou, rozbouřenou, po které plave jen pár bárek, často těsně před potopením. Moře je plné těl a je tak těžké vyplavat na hladinu, na sluneční svit, když plavce ostatní drží za nohy. Ta masa těl tvoří samotný oceán. Oceán, který je modrý, tvořící onen průměr. Plavci často dojdou cestou vzhůru síly a klesne zase na dno. Pomoci odvážnému. Zkoušet to pořád znovu a znovu. Odmražme znovu čas. Ten kdo nedělá chyby, nedělá nic.
Napsáno pro Typo.cz 2. 3. 2011
Vložit komentář
Autor
Garcy
Grafik a výtvarník, student ateliéru Grafického designu a vizuální komunikace na VŠUP v Praze.
Další rubriky
Poslední články autora
- Grafický design je růstem stromu 3. 3. 2011
Komentáře (23)
Ježiš, Filipe, co to je? Prosímtě, dej do úvodu varování „Pozor, zvýšená koncentrace floskulí a toxická hladina banalit. Při výrobě tohoto textu nebyla použita žádná myšlenka.“
3. 3. 2011, 20:43
„Lidé se přirozeně bojí něčeho nového. Nového názoru, nového stylu. Všechno nové bylo v historii odmítáno a pošlapáno. Někteří často nevidí přes roušku vlastního ega a nedovolí nějaké vznikající kvalitě růst…“
Uniklo mi něco, nebo jsme na půdě jehovistické příručky, která osloví každého, a nic neřekne? Huh!
3. 3. 2011, 22:00
Já nějak zase nechápu, proč když něco publikujete pod pseudonymem, je u článku autorova fotka s textem: student ateliéru Grafického designu a vizuální komunikace na VŠUP v Praze. Těch studentů je tam asi deset, z čehož je asi půlka holek, takže není zas až tak těžký si zjistit ke kterýmu jménu ta fotka patří. Teda, jestli je to on.
4. 3. 2011, 00:21
pane zelenko a pane krci, vzpominam si na vas z intrawebu vehlasne ugd, umite napsat i neco jineho, nez nekolik vet urazliveho textu?
4. 3. 2011, 00:30
Musím souhlasit s Pavlem a Jakubem a asi každým soudným člověkem. Přeběhl jsem to rychle, ale žasnu. Tomu se říká „potrefená husa“ — pardón za přehnanou expresivnost, rád bych byl korektnější, ale… Proč by se někdo jako student měl chtít dostat do nějakého uzavřeného kruhu zavedené generace profesionálů? V tomhle oboru bys tím měl z pozice studenta spíš až lehce pohrdat a mířit uplně jinam a vejš. Že průměr je žádoucí je zcela mimo mísu podstaty toho, o čem design je, Bože! A jestli největším zážitkem z VŠUP jsou suterénní dílny a přednášky z dějin umění (a to až na vyjímky fakt tak ale opravdu je!!!) a přijde ti to v pořádku, pak se máme na co těšit i v dalších generacích.
4. 3. 2011, 10:22
Ano, prebehl jste to bud hodne rychle, nebo mate zakladni problemy s pochopenim psaneho textu. Autor ani netvrdi, ze se touzi dostat do nejakeho uzavreneho kruhu profesionalu, ani, Boze(!), neglorifikuje prumer, jen rika, a to plati v kazdem oboru, ze bez prumeru neni spicky a navzajem se potrebuji. Zaver komentare uz opravdu bez komentare, to jste si, mily Ondreji, naprosto vycucal z prstu…nemusim taky se vsim v clanku souhlasit, ale zatim se tady misto korektni diskuze rozjizdi jenom flamewar…
4. 3. 2011, 11:07
Ondrej Klos: tvuj text si oduvodnuji tim, ze rikas, ze jsi to jen rychle prebehl, takze jsi text moc nepochopil — ja rozhodne nepisu, ze se chci dostat do nejake uzke profesionalni skupiny, prave naopak, presne, jak pises — pohrdam jimi a chtel bych se urcite dostat jinam.
A prumer zde je a prumer zde stale bude a myslim, ze i zrovna ty jsi vyjimecny designer z casti i diky tomu prumeru, ze ktereho jsi se vymanil.
Rozhodne take napisu, ze nejvetsi zazitek ze VSUP jsou dilny — zminil jsem je jako prostredek pro ziskani vice zkusenosti, jako moznost, ke ktere se jinde jen tak nedostanes…
4. 3. 2011, 11:10
Možná jsem to formuloval moc s nadsázkou, ale zkrátka neumíte psát. Je to snůška frází, text nemá cíl, jasnou hierarchizaci témat, bídnou stylistiku atd. Nevím, proč do toho taháte „věhlasnou“ UGD, tohle je názor letitého redaktora. Člověk nemusí umět psát, ale má mít soudnost a — zejména když to o sobě ví — dát text někomu zredigovat, aby si neuřízl ostudu. Bohužel myšlenky prodává i forma — kdo ji má lepší, je víc slyšet.
4. 3. 2011, 11:29
Prijde mi velice zabavne sledovat, ze ten text vlastne jeste nikdo z prispivajicich nepochopil, nebo mozna ani dukladne necetl a nikdo nenapsal nic k veci, nic k diskusi, jen urazky. Tito panove se chovaji presne tak, jak je napsano v onom textu, proto to prijemne pobaveni. Jakub Krc > ze jste natolik namysleny a hrajete si na cestinare a myslenku jste nepochopil neznamena, ze tam zadna neni.
Proc nezacit diskutovat a prestat chovat se jako panove ukryti za monitory na diskusich blesk.cz aj.? Dekuji
4. 3. 2011, 15:02
UFFF… Je to velmi těžké přečíst, Jakub Krč má jistě pravdu (i psaní je řemeslo), ale přece jen něco k obsahu.
Přes velkou horu zmatených přirovnání vidím 2 dost problematické body, které do jisté míry (myslím) ovlivňují celý pohled.
1/ Design X umění (+ talent navíc)
Asi známou dualitu tady nevyřešíme, ale autorův pohled je velmi poznamenán chápáním grafického designu (GD) jako umění. GD není moderní pojmenování, ale obor užitého umění, který sice z umění vychází, ale má úplně jiné fundamenty. Design je návrh, navržení řešení (spíše inženýrská činnost), není jako umění o osobním sdělení…
Pokud to někdo nechápe, těžko přinese názor, který GD (nikoliv umění) posune dál.
S výše uvedeným také souvisí zatížení na pojem talentu. Ten v této diskusi o obecné úrovni GD i školství nemá opodstatnění. Škola by podle mne měla připravit absolventa na to, že prostě bude produkovat dostatečně kvalitní design. Ti talentovaní pak posunou obor dále a nebo část své produkce přes hranice designu.
A s tím průměrem a špičkou je to přesně naopak. Je to pyramida, v Česku naštěstí dost příkrá: čím více lidí na kvalitní úrovni něco vytváří, tím je lepší prostředí pro „vyšší“ a početnější špičky, které zase táhnou k danému oboru více lidí…
2/ Souboj generací a kopání
Nevím zda to odpovídá realitě, ale z celého textu mám intenzivní pocit autora jako zraněného bojovníka. Většinu napsaného o soubojích, generacích a kopání si lze úspěšně vztáhnout na (dlouhodobý) vývoj výtvarné scény, nikoliv designu.
Pokud je kopáním si (od starší generace, to jsou všichni, kterým je více než 30, 40 ???) míněna kritika cizích prací, tak to je základní nepochopení situace.
Odborná a objektivní kritika s respektem a úctou je zásadní nejen pro rozvoj oboru GD, tak pro všechny designéry, studenty pak čtyřnásobně.
Nejde přece o to se proti někomu bránit, ale jasně argumentovat: toto nefunguje, toto je problematické proto a proto. Toto je navrženo, toto je voleno z tohoto a z tohoto důvodu…
Mladí a neklidní rádi vidí vše velmi jednoznačně a radikálně. Chápu. Ale s drtivou většinou článku nemohu souhlasit a ani jej nemohu chápat.
4. 3. 2011, 17:52
Ačkoliv osobně rád sleduji, že se garcy tu a tam nějak projevuje, a vlastně s ním většinou sympatizuji, tady mě je ten text protivný. A protivný je především proto, že nic nového neříká, obsahuje pár obecných pravd, pár moralních appelů, ale nedokážu se v té struktuře orientovat a vůbec nevím co tím vším chtěl garcy říct. Připomíná to projevy politiků, který taky mluví hodně ale neřeknou nic.
Obvykle Tomáši z tvého textu chápu o co ti jde, tentorkát se obávám, že bud nemáš co říct, a chtěl jsi být jen slyšet (vidět) a nebo máš něco opravdu zajímavého na srdci ale jaksy se to nepovedlo prodat.
A jen ještě uštěpačná poznámka, jako designér by jsi mohl vědět, že někdy méně znamená více, zkus ten tvůj text příště obrat o všechny zbytečnosti až zůstane jen ta dřeň, která bude ve výsledku čitelnější a srozumitelnější než tento navoněnej předesignovanej libesgrief.
4. 3. 2011, 20:09
Omlouvám se za sžíravost svého prvního příspěvku. Asi jsem to první čtení odbyl, protože jinak by mi neunikla ta kupa zajímavých a podnětných myšlenek:
Garcy si stěžuje, že je tu málo dobrých grafiků a je těžké se mezi ně dostat, protože se už navzájem znají.
Garcy vidí, že ostatní jen hodně mluví a skutek utek. Proto zbytečně nekafrá a hlavně něco dělá, aby ten skutek neutek.
Garcy říká, že chodit do školy je potřeba, aby z jednoho vyrostl dobrý designér, ale varuje, že škola ho z něj neudělá, protože dobrý designér se musí udělat sám.
Garcy je inovátor. A proto si neumí představit jinou cestu za poznáním než sezení na přednáškách dějin umění a čmuchání v dílnách.
Garcy je rebel a starým páprdům to ukáže, jen co mu zapíšou známku do indexu.
Garcy si uvědomil sebe sama, protože zjistil, že mu chybí knížky, teoretici a grafické skupiny. Ale nepláče.
Garcy žádá, aby se do mladých nekopalo, aby mladí mohli v klidu kopat do těch starých.
Garcy žije ve fungl nové době, kdy je moderní říkat grafice grafický design a kdy se grafik bez počítače pomalu neobejde.
Garcy nechce, aby se plivalo na český (a polský) filmový plakát, protože ho někdo natrhal na kousíčky, polil inkoustem a pak oskenoval.
Problém mám jen s interpretací úplného závěru, ale snad jsem pochopil dobře, že se Garcymu zase mrazem vybila baterka v hodinkách a má toho dost.
4. 3. 2011, 20:46
To Pavel Zelenka: JoJoJoJo ;-)))
4. 3. 2011, 22:58
Pavel Koutsky: k diskusi vyzývá člověk, který místo věcné argumentace mumlá cosi o Blesku? Hu — pobaveně mi cukají koutky úst. Poklona. Výzva k diskusi za všech okolností bez ohledu na podstatu mi připomíná jednoho mého dávného studenta, který na hodině literatury (ano, jsem češtinář, pane přemoudřelý) vstoupil do diskuse o interpretaci knihy památnou větou: Já jsem to teda nečet, ale myslím si, že autor… Takže se vlastně shodneme: pobavený jsem také dost.
4. 3. 2011, 23:01
Milý pane Garcy. Původně jsem se vás chtěla zastat vzhledem k vašemu věku: vždyť ideály patří k mládí stejně jako ke stáří zkušenost. Ale ta Vaše litanie je opravdu k nesnesení a spíše vede k pousmání než k zamyšlení. Je tam toho vykřičeno opravdu hodně, ale nedává to smysl. Bohužel to zásadní co ke grafickému designu (a životu vůbec) patří tam nenacházím: totiž pokoru a sebereflexi. Přeji hodně sil v jejich hledání…
5. 3. 2011, 00:30
Pavle, je opravdu tak nutné, aby jsi šel Garcymu tak po krku a byl jsi tak zlostnej? Nechápu, že tobě – člověku s takovým rozhledem – stojí za to na tím trávit tolik času. Ten text je sračka a nedá se to číst. To je celý.
5. 3. 2011, 09:04
Radku, stejně jako hodnotíme úroveň samotného GD, považuji za nezbytné komentovat i úroveň samotného příspěvku do diskuse. První hodnocení bylo asi příliš lapidární, tak jsem tedy vypsal Garcyho postoje a poskládal je vedle sebe. To vše s humorem a drobnou nadsázkou, bez zlosti. Času mi líto nebylo, v některých polohách se Garcy styl přiblížil ke kultovnímu „Ivánku, kamaráde…“. Chápu tvůj údiv, ale v kontextu Gacyho chvástavého a urážlivého vystupování v jiných diskusích jsem už nemohl dál mlčet.
5. 3. 2011, 11:21
Mě se ten článek líbil, možná je to tím že sem zastupitelka té mladší generace nebo tím, že je tu konečně někdo kdo umí napsat taky něco jiného než jen holou větu. No tak tam možná je trochu moc naivních básnických obratů a přirovnání ale aspoň je to ničím nezkažený projev vlastního ducha … článek sem četla hlavu a patu to má a je to povzbudivé člověk si už nemusí připadat jako onuce když nepatří do kruhu vyvolených sešlých lidí co si uzavřeli svoji klec a nepustí do ní žádné připomínky ani fantazii.
5. 3. 2011, 16:14
Garcy je jeden z mála, který má vědomí celku, jednoty, sounáležitosti. Jeho myšlenky a slova nejsou jen aforismy, je to jeho prožívání reality, jeho nitro. A to je velmi bohaté. Budiž mu díky za tolik potřebný nadhled. Takových být víc, bylo by dobře …
10. 3. 2011, 17:40
Čtu příspěvky a nestačím se divit. Je to ještě diskuse? Pan Filip Blažek ve svém článku ukázal svůj pohled a názor na kvalitu českého grafického designu. Následoval velmi pěkný příspěvek a vyjádření pana Alana Záruby. Toho si velmi vážím. Pozitivní přístup ke studentům a dalšímu vývoji v oboru. Dále se mi velice líbil upřímný a doposud ničím nezkažený pohled studenta s přezdívkou Garcy. Hezky to napsal. A pak tu máme příspěvky: Mladá generace, Magdaléna a Michal, kteří se nebáli a zastali se svého kolegy. A to velice slušně, aniž by kohokoliv uráželi. S příspěvkem pana Ondreje N. lze jen souhlasit a taktéž s vyjádřením pana Koutského. A co nám tady zbylo? Urážlivé odfrkávání a ohrnování nosu. Namyšlené ego několika lidí střední generace, kterým dal kapitalismus a peníze pocit, že jsou elitou, která určuje další vývoj. A co si takhle připomenout své začátky? Odkud jste čerpali znalosti a zkušenosti? Kdo vás učil, vysvětloval, rozšiřoval obzory? Nebyla to starší generace před vámi? Chovala se vůči vaším výtvorům také tak povýšeně a hanlivě? Shazovali vás? Byli i takoví. Naštěstí zde byli i jiní učitelé, pedagogové. Ti měli a mají přirozenou autoritu a úctu studentů i široké veřejnosti. A máme zde studenty, mladou generaci, o kterou se nebojím. Umí si stát za svým názorem a nikoho neuráží. Učí se a jednou bude velmi dobrá. A to i po té lidské stránce.
19. 3. 2011, 12:35
Rád bych se vyjádřil, jelikož jsem Gracyho vrstevník. Měl bych ho asi podpořit v jeho filozofování, ale musím bohužel konstatovat, že se jedná o jakousi snůžku prapodivných banalit. Gracy se cítí povinen manifestovat, ale výsledek je zcela plytký a nakonec zase klišé. A mám taky nějaký podvědomý pocit, že to celé pramení z nějakého mindráku, nebo nevím…
30. 3. 2011, 12:36
Nerozumim jednomu – proc redakce uverejni clanek do jehoz autora pak kope? Souhlasim s Michalem a Kamilem Zdrálkem. Kdy jindy je cas na to byt plni idealu a kde jinde by clovek mel debatovat o svych nazorech a myslenkach, nez tady?
23. 6. 2011, 16:26
„souhlasím s markétou…“, ale na to tu asi nikdo reagovat nebude. líbí se mi jeho zmatek a současně nevím na co reagovat. snad jen, že vytvářet prostor na to, abych v něm pak někoho setřel je divný. ale je divný to i připomínat. sorry. nic mě nanapadá…-)
15. 7. 2011, 20:25